TZ - Počet vlčích smeček se za rok zvýšil, do Česka zasahuje osmnáct vlčích teritorií

úterý, 25. února 2020

Podle unikátního terénního monitoringu šelem na celém území ČR se osmnáct vlčích teritorií alespoň částečně v roce 2019 nacházelo v České republice. Šestnáct z nich v pohraničních oblastech, některé na naše území zasahovaly jen nepatrně. Ve třinácti případech se jednalo o smečky, které v našich podmínkách čítají obvykle 4–6 jedinců. Oproti roku 2018 [1] se počet teritorií zvýšil o dvě, počet smeček o tři.

Na monitoringu a výzkumu se podílejí Hnutí DUHA Olomouc, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Správa národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Přeshraniční teritoria byla konzultována s polským sdružením WILK, partnery projektu OWAD ze Saska a s Veterinární univerzitou ve Vídni. Genetické analýzy prováděla Univerzita Karlova, Česká zemědělská univerzita a CEwolf konsorcium.

Mapa vychází z prokázaných případů rozmnožování vlka, doložených fotopastmi nebo genetickou analýzou, případně z opakovaných věrohodných nálezů stopních drah a trusu, z nichž bylo možné přítomnost teritoria potvrdit. V mapě nejsou zahrnuty údaje o nahodilém pozorování samostatných vlků, jejichž dočasný výskyt nelze vzhledem k vysoké mobilitě druhu vyloučit na většině území ČR. I tato data je potřebné vyhodnocovat, pro stanovení počtu osídlených teritorií však nejsou relevantní.

Údaje se vztahují k takzvanému vlčímu roku 2018/2019, což zahrnuje období od května 2018 do konce dubna 2019, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok: vlčata se totiž většinou rodí v dubnu.

Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze severu - ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat, tam se oproti předchozímu roku zvýšil počet teritorií dvojnásobně, ze dvou na čtyři. Podrobnější informace k jednotlivým smečkám jsou k dispozici na www.mapa.selmy.cz, podrobnosti k česko-saskému pohraničí je možno nalézt na stránkách projektu OWAD.

Miroslav Kutal, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA, situaci komentuje:
„Aktuální trend návratu vlků, který v České republice v posledních letech pozorujeme, přetrvává a kopíruje situaci v dalších evropských zemích. Vlci se dnes vyskytují ve všech větších státech na evropské pevnině. Například do Dánska, Nizozemí nebo Belgie přišli vlci také ze středoevropské nížinné populace z Polska a Německa stejně jako k nám.”

 Pavel Hulva, akademický pracovník Univerzity Karlovy, zodpovědný za genetický monitoring vlka, situaci komentuje:                                                                                  
V posledních letech jsme s kolegy i studenty věnovali mnoho úsilí vytvoření integrovaného systému, který umožňuje kombinovat data z terénu i laboratoře od nás i ze sousedních států a získat tak přesnější představu o procesech, které v populacích vlka probíhají. Můžeme také lépe studovat vliv tohoto klíčového druhu na regeneraci poškozených ekosystémů Antropocénu.

Aleš Vorel, akademický pracovník České zemědělské univerzity v Praze, vedoucí česko-saského projektu OWAD, doplňuje:                                                                                  
Z rozložení teritorií je evidentní, že vlci osídlují hlavně odlehlejší oblasti českého pohraničí. Zejména v hornatých a lesnatých oblastech lze očekávat, vznik dalších teritorií i v příštích letech. Dominantním zdrojem dalších vlků bude stále středoevropská nížinná populace, ze Saska a Polska se tak budou šířit další jedinci na naše území. Vzhledem k vysoké mobilitě tohoto velkého savce a většímu počtu jedinců na našem území lze očekávat také více případů pozorování jednotlivých migrujících zvířat nebo případů kolizí s vozidly.

František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, k tomu dodává:
„Vlk se postupně šíří do nových oblastí a na nezabezpečených stádech hospodářských zvířat může způsobovat škody. Proto jsme připravili Program péče o vlka, jehož cílem je nastavit taková opatření v krajině, která budou tyto škody a konflikty minimalizovat. Jeho součástí je např. zjednodušení systému vyplácení náhrad škod a zahrnutí dalších nákladů, dále také dostupná finanční podpora na zajištění preventivních opatření. Ty totiž mohou útokům vlků výrazně zabránit.“

Poznámky:
[1] Do Česka zasahuje 16 vlčích teritorií

 

Kontakty:
Miroslav Kutal, expert na velké šelmy Hnutí DUHA a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně: 728 832 889, miroslav.kutal@hnutiduha.cz
Pavel Hulva, molekulární ekolog a akademický pracovník Karlovy Univerzity: 608 676877, hulva@natur.cuni.cz
Aleš Vorel, ČZU & OWAD, 605281401, vorel@fzp.czu.cz
Karolína Šůlová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 724 102 406, karolina.sulova@nature.cz

Příloha: Mapa osídlených vlčích teritorií v ČR v roce 2018/2019

Soubory ke stažení

Další články v rubrice

English ☰ Menu